Dárky

Objevte úchvatné dárky určené pro výjimečné muže a ženy. Naši návrháři pro vás pečlivě připravili kolekci dárků mimořádné kvality vyrobené tradiční ruční výrobou.

Dárky od ANTORINI jsou precizně zpracované do nejmenších detailů, krásné a elegantní. Dárky pro muže a dárky pro ženy s vysokým smyslem pro vytříbený styl.

Tipy na dárky

Hledáte dárky pro své blízké? Nahlédněte do naší krásné kolekce dárků rozmanitých barev. Pokud se chcete dozvědět více o tom, co je vlastně dárek, nahlédněte níže, zdrojem textu je Wikipedie.

Dárky jako něco cenného

Dárek je něco cenného nebo žádoucího, co se prostřednictvím darování dobrovolně převádí z majetku dárce do vlastnictví obdarovaného, a to bez protihodnoty (např. zaplacení).

Smysl dárku

Darování a dárky jsou ve všech lidských společnostech běžné, mohou však mít velmi různé významy, například:

pomoc potřebnému člověku nebo instituci,
snaha udělat radost (například dětem),
vyjádření lásky (dary milencům) nebo úcty (dárky ke slavnostním příležitostem, k jubileu),
připomenout se z cesty (suvenýr)
snaha, aby se darovaný předmět dostal do správných rukou (dar muzeu, galerii, knihovně),
pokus o zalíbení se nějakému Bohu nebo o zbavení se negativní karmy
snaha zvýšit vlastní prestiž a viditelnost (sponzorské dary),
vytvoření neformálního závazku vděčnosti,
korupce, tj. prosazení soukromého zájmu na úkor veřejného a podobně.

Zvláštní druh dárku nebo odkazu s dlouhodobým působením je nadace, majetek, z jehož výnosu se financuje nějaká obecně prospěšná činnost.

Dary a dárky v antropologii

Počínaje zakladatelským dílem francouzského etnologa M. Mausse Esej o daru (1923) je systém darů (také výměna darů) významným tématem při studiu lidských společností, starých i současných. Podle Mausse znamená členství v mnoha archaických společnostech přijetí trojího závazku:

zúčastnit se systému darů a dary přijímat,
dary dávat a
ve vhodné chvíli oplácet.

Dárkem přitom může být jak nějaký předmět, tak také například titul, čestné jméno nebo oprávnění zpívat určitou píseň. Jakkoli se jedná o věci žádoucí a ceněné, hlavním smyslem není vlastnictví dárku, nýbrž vytváření a udržování společenských vztahů a sítě závazků, které společnost udržují pohromadě.

Kula

Klasickým příkladem je melanéská kula, která kulturně a společensky spojuje obyvatele rozptýlených Trobriandských ostrovů při pobřeží Nové Guineje. Slovo kula znamená „kruh“ a v jejím rámci skutečně obíhají dva druhy symbolických předmětů (náhrdelníky a náramky) po pevně dané trase naproti sobě. Držitel některého z těchto velmi ceněných předmětů dlouho vyjednává s partnery z následujícího ostrova, komu jej předá, ale po uplynutí jisté doby jej musí „poslat dál“. Výsledkem tedy není hromadění bohatství, nýbrž vzájemné vztahy, závazky a příležitost k setkávání a vyjednávání.

Potlač

Jiným typem systému dárků je severoamerický potlač, indiánský společenský obřad, při němž se hraje o prestiž. Náčelník nebo jiný významný muž sezve hosty z okolních vesnic a zahrnuje je dárky, aby dokázal svoji převahu. Jinde se cenné předměty (např. tkané pokrývky) házely do ohně jako „dary“ zemřelým předkům. Host, který by nedokázal držet krok s hostitelem, ztratil čest stejně jako hostitel, jemuž by došly zásoby. Protože potlače často končily násilnostmi, bělošské úřady je už koncem 19. století zakazovaly.

Při hlubším studiu se ukázalo, že podobné soutěživé hry o prestiž, kterou přináší dávání dárků, byly kdysi patrně běžné i v mnoha jiných kulturách. Vyskytují se v islandských ságách, v německé Písni o Niebelunzích a téhož původu je patrně i české označení Štědrý den – původně příležitost, kdy se bohatí lidé mohli veřejně „blýsknout“ svou štědrostí. Teprve křesťanství tento zvyk přeznačilo tak, že naopak chudí koledníci poskytují bohatým příležitost k almužně jako dobrému skutku.

Dárky a dary v sociologii

Na toto studium systému dárků v dávných společnostech navázaly studie o významu dárků v nedávné minulosti a v přítomnosti. Čínský antropolog Y. Yan v podrobné studii poměrů na severočínské vesnici prokázal, že systém dárků tam fungoval ještě v 70. letech 20. století jako jediné účinné sociální zabezpečení: lidé, kteří při velkém hladomoru zahynuli, byli právě ti, kteří se na systému darů nepodíleli.

Význam dárků jako prostředků k získávání “sociálního kapitálu“ studoval francouzský sociolog Pierre Bourdieu, který si také všímal především neformálních závazků, které přijetím dárku vznikají. Bourdieu hovoří o „neviditelných provázcích“, které mohou být k dárku přivázány a dají se pak při vhodné příležitosti využít.